ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST VÍTKOV
farní kostel nanebevzetí panny marie

  

 


Aktivní stránka:  Církevní rok >  Liturgické mezidobí II



 

Slavnost Ježíše Krista Krále

byla zavedena papežem Piem XI. v roce 1925 a slavena poslední říjnovou neděli. Reforma II. vatikánského koncilu přeložila slavení na poslední neděli liturgického roku a zdůraznila velikonoční a eschatologický (učící o posledních věcech světa a člověka) charakter svátku. Slavení svátku Krista Krále připomíná, že se království Ježíše Krista odvozuje od jeho smrti na kříži. Jen poctivým následováním a účastí na této oběti můžeme dosáhnout podílu na tomto království.

Poprvé se tento svátek slavil na poslední říjnovou neděli roku 1926. Piux XI. chtěl tímto svátkem zdůraznit, že státní správa nemá podle nauky katolické církve právo rozhodovat o záležitostech, které přísluší Bohu – tj. především v oblasti etiky a důstojnosti člověka. Pius XI. s oslavou tohoto svátku spojil také každoroční zasvěcení lidstva Ježíšovu srdci.

                                                   

Královský titul připisovaný Ježíši Kristu má svůj původ v evangeliích Nového zákona, kde je takto Ježíš na více místech představován jako dlouho očekávaný král Židů (Mesiáš). Spolu s dalšími tituly (např. „Pán“) je označení „Král“ vyjádřením vlády, kterou věřící křesťan přiznává Ježíši Kristu nad svým životem.

...................................................

Evangelium - Matouš 25,31-46

Ježíš řekl svým učedníkům: "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Tu řekne král těm po své pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.' Spravedliví mu na to řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?' Král jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' Potom řekne těm po levici: 'Pryč ode mě, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mé, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' Tu mu na to řeknou také oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' On jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.' A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života."

TOPlist

Jakékoliv připomínky, návrhy změn, doplnění, nové zprávy apod. přivítá
Římskokatolická farnost Vítkov

© 2006

Aktualizace stránky:
29. 01. 2009